sliders-04 sliders-05 sliders-06 sliders-07 sliders-08 sliders-14 sliders-15 sliders-16 sliders-17 sliders-18

Farní kancelář

Ve farní kanceláři jsme přítomni:

Po   8:00 – 10:00
Út          -----
St    8:00 – 10:00 a 15:30 – 17:00
Čt          -----
Pá   7:30 – 10:00 a 15:30 – 16:30
Změny - viz ohlášky

V naléhavých případech - pomazání nemocných, pohřeb apod., můžete přijít kdykoli, nebo se obracejte přímo na kněze na jejich tel.čísla.

Farní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Farní kostel Nejsvětějšího Srdce JežíšovaVznik kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je od počátku spjat s jezuitským řádem. Tovaryšstvo Ježíšovo působilo v Cieszynie již na počátku a během 17. století. Jejich sídelním chrámem byl v té době kostel sv. Kříže poblíž náměstí v dnešní polské části města.

Kvůli zrušení řádu v roce 1773 jezuité Cieszyn opustili. Po znovuobnovení Tovaryšstva Ježíšova roku 1814 usilovali o návrat, městská rada jim však odmítla předat původní sídlo, kostel i gymnázium, které za dobu svého předchozího pobytu vybudovali. Proto padlo rozhodnutí o výstavbě nového chrámu na levém břehu řeky Olše v tehdejších Alejích arcivévody Albrechta (nyní Masarykovy sady). Jezuité zde roku 1890 zakoupili dvě budovy se zahradou a zahájili stavbu. Již 7. září 1894 otevřeli svou novou rezidenci.

Základní kámen kostela byl položen 11. června 1892. Chrám je vystavěn podle návrhu vídeňského architekta Ludwiga Zatzkého v novogotickém slohu. Mobiliář vyrobila řezbářská firma Stufflesser ze Sv. Ulrichu v Tyrolsku. Slavnostní posvěcení se uskutečnilo 10. října 1894 a hlavním celebrantem byl vratislavský arcibiskup Georg Kopp, který se spolu s arcivévodou Albrechtem podílel na financování stavby.

Číst dál...

Kostel sv. Josefa v Horním Žukově

Filiální kostel sv. Josefa v Horním ŽukověKostel sv. Josefa v Horním Žukově byl postaven v roce 1908. Samotné stavbě předcházelo nařízení Zemského úřadu v Opavě o povinnosti zřídit v každé obci hřbitov. Občané Horního a Dolního Žukova se dohodli, že si založí společný hřbitov. Dosud byli zesnulí převáženi k pohřbu do Střítěže, dříve dokonce až na místo posledního odpočinku v Těrlicku na Kostelci. Své pozemky pro hřbitov nabízelo několik místních občanů, nakonec bylo vybráno pole Franciszka Piszuta. Již během prvního pohřbu se však projevila nepřízeň počasí, která vedla k rozhodnutí postavit kapli.

Číst dál...

Kostel Prozřetelnosti Boží v Koňákově

Kostel Prozřetelnosti Boží v KoňákověV roce 2013 jsme oslavili 150. výročí posvěcení chrámu Prozřetelnosti Boží, jež je jedním ze dvou kostelů tohoto zasvěcení v České republice spolu s nedalekým farním kostelem v Šenově.

První snahy o stavbu kostela na koňákovském návrší jsou doloženy v roce 1820. Záměr místního občana Szymona Gojnego však nebyl přijat těšínskými knížaty ani farním úřadem v Těrlicku.

Zhruba o třicet let později přišli s návrhem stavby farního kostela, nezávislého na těrlické farnosti, dále patrové fary s bytem kněze a přízemím určeným jako útulek pro nemocné a staré lidi dva bratři kněží, pocházející z Koňákova č. p. 14, P. Andrzej a P. Józef Pociorkowie. P. Józef shromáždil částku celkem 14 000 rakouských zlatých (6 400 zlatých na stavbu a 7 600 na potřeby duchovního), P. Andrzej dalších 1 000 zlatých. Bratři však nezískali souhlas Krajského zemského úřadu v Opavě, a navíc v roce 1854 P. Andrzej Pociorek zemřel. Z dědictví po něm zůstalo pouhých 650 rakouských zlatých, což přivedlo i P. Józefa Pociorka k tomu, že se společného záměru postavit kostel zřekl.

Číst dál...

Kaple sv. Antonína v Mostech

 Kaple sv. Antonína v MostechNa místě dnešní kaple sv. Antonína stával dříve kříž. V knize ohlášek českotěšínské farnosti z let 1928-1945 jsou Mosty zmiňovány v souvislosti s tzv. „křížovými dny“, což byla tradiční procesí do polí k požehnání úrody pořádaná po 5. velikonoční neděli. Procesím z farního kostela se přicházelo i v období kolem svátku sv. Antonína. V roce 1934 je v záznamech ohlášek uvedeno také procesí na počátku září k poctě Panny Marie a svatého Antonína. Základní kámen nese datum 11. 4. 1937. V tento den však vzhledem k blátivým cestám po deštích posvěcen nebyl. V záznamech je napsáno, že se posvěcení odkládá na neurčito, avšak skutečné datum tam již uvedeno není. Je možné, že se spojilo s „křížovými dny“ na počátku května.

Kapli posvětil již 20. června 1937 prelát Stanislav Weissmann. Průvod z farního chrámu vycházel po mši svaté začínající v 9 hodin ráno.

Číst dál...

Kostel sv. Hedviky ve Svibici

svmV roce 1855 byla ve Svibici postavena kaple sv. Hedviky s pomocí daru Jana Olszara, který na tento účel roku 1852 daroval 800 zlatých. Slavnostní posvěcení proběhlo 21. října 1855 s procesím věřících vycházejícím z Cieszyna. V kapli se konaly bohoslužby ve výroční den svaté Hedviky, později i na svátek sv. Izidora a o slavnosti apoštolů Petra a Pavla. Poslední bohoslužba byla odsloužena 29. června 1892.

Radní Andrzej Tomanek rozhodl, že bude potřeba vybudovat větší kostel. Vytvořil se stavební komitét, jemuž předsedal, dalšími členy byli Jan Branny, Paweł Macura a Józef Tomanek. 6. srpna 1892 byl položen základní kámen ke stavbě kostela.

20. října 1892 posvětil P. Dudek věžní kříž a nový svibický hřbitov s cihlovým křížem. Zajímavostí je, že hřbitov byl původně rozdělen na levou katolickou a pravou evangelickou část.

Stavba kostela pod vedením stavitele Tuldy rychle pokračovala, již na podzim roku 1892 byla dokončena střecha a v roce 1893 celý kostel.

14. května 1893 byly slavnostně posvěceny dva nové zvony, které pro kostel zakoupili občané Svibice Jan Glajcar a Józef Javorek. Oba byly zabaveny v průběhu první světové války. Nový zvon zhotovený v železárnách v Třinci byl ve věži instalován 19. ledna 1919.

Číst dál...

Kaple Nejsvětější Panny Marie – Pomocnice křesťanů ve Zpupné Lhotě

 Kaple Nejsvětější Panny Marie – Pomocnice křesťanů ve Zpupné LhotěPodle vyprávění nejstarších obyvatel Zpupné Lhoty byli zesnulí pohřbíváni za řekou Olzou na hřbitově u kostela Božího Milosrdenství na Pastviskách. Roku 1903 byl založen „Komitet Cmentarny Ligoty Allodialnej i Podobory“, který zakoupil pozemek o výměře 1 600 m2 ke zřízení hřbitova od J. Tomanka. Na hřbitově byla původně zbudována zděná márnice, v roce 1933 před zahájením výstavby kaple byla zbourána.

5,5 metru vysoký kříž stojí na hřbitově od roku 1925, jeho opravy se uskutečnily v roce 2000 a 2006.

V knihách ohlášek českotěšínské farnosti jsou v letech 1930-1936 zapsány tzv. „křížové dny“, probíhající vždy po 5. velikonoční neděli. Procesí věřících vycházela z farního chrámu v Českém Těšíně na pole ve Zpupné Lhotě a prosila o bohatou úrodu.

V roce 1934 se místní farníci rozhodli, že si zbudují vlastní kapli. Posvěcení základního kamene proběhlo 29. 6. 1934. Ve 14 hodin vyšlo z farního kostela procesí na místo konání slavnosti.

V červenci 1934 podal Aleksander Sandany ke Státnímu památkovému ústavu v Brně žádost o povolení stavby. V srpnu téhož roku uzavřel „Komitet Cmentarny Ligoty Allodialnej i Podobory“ dohodu s českotěšínským farním úřadem. Dohoda zaručovala, že v kapli, která bude stát na římskokatolickém hřbitově ve Zpupné Lhotě, budou slouženy výlučně bohoslužby římskokatolické církve.

Číst dál...