děti srdce Fd kostel oltář baldach NSO1 poklek plot fotbal bublina1 Sam

Farní kancelář

Ve farní kanceláři jsme přítomni:

Po   7:30 – 10:00
Út          -----
St    7:30 – 10:00 a 15:30 – 16:30
Čt          -----
Pá   7:30 – 10:00 a 15:30 – 16:30
Změny - viz ohlášky

V naléhavých případech - pomazání nemocných, pohřeb apod., můžete přijít kdykoli, nebo se obracejte přímo na kněze na jejich tel.čísla.

Slovo pastýře k farníkům 28.3. 2020

Milí bratři a sestry,
Chtěl bych vás srdečně pozdravit v tento postní čas, který požíváme neobvyklým způsobem. V očekávání Velikonoc se obvykle pilně připravujeme po všech stránkách na tyto největší svátky v roce. Často děláme jarní úklidy v našich domovech, ale také dbáme na to, abychom připravili svou duši svátostí smíření pro přijetí eucharistického Ježíše. Je víceméně jasné, že letos nám nouzový stav, vyhlášený z důvodu pandemie koronaviru, neumožní prožít tyto svátky běžným způsobem. Nebudeme moci přistoupit ke svátosti smíření, ani k eucharistii, jelikož není možné zajistit podmínky, ve kterých by nehrozilo nebezpečí přenosu nákazy. Asi se mnozí z nás ptáte: co máme dělat? Neměli by kněží sloužit přes všechny ty překážky a umožnit nám přístup ke svátostem? Vždyť to tady ještě nebylo, něco takového se nestalo ani za času komunismu. Ty časy jsem ještě zažil. A když se nad tím zamýšlím, tak cítím jeden zásadní rozdíl. I když se komunisté neodvážili zavřít kostely, tak zavírali ty, kdo vyznávali Ježíše. A v té době bylo cílem potlačit, ba vyhubit víru. Dnes nám v tom nikdo nebrání, nikdo nám nebrání ve vyznávání naší víry a nikdo nám nebrání v přístupu k Ježíši. Věřte, že také hodně uvažuji jak být k dispozici. Bylo by pro mě jednodušší běžet v zaběhnutém pořádku, zpovídat a sloužit, než třeba skládat tyto řádky. Psaní slohů už od dětství totiž nesnáším. Konzultace s lékaři mě přesvědčily, že opravdu nemůžeme dávat všanc nejen zdraví, ale i lidské životy. Nemůžeme dát příčinu k šíření nemoci častými, byť třeba individuálními kontakty v nějakém větším množství. Dle lékaře zpověď ve zpovědnici je zcela vyloučena. Prostor přirovnal k inkubátoru, tedy nejlepší podmínky pro šíření nákazy. Proto považuji nouzová opatření za rozumná a je dobré, když jednáme v duchu jejich záměru - co nejvíce omezit fyzické kontakty. Vztah s Ježíšem však můžeme a máme jak nyní, tak i za obvyklých podmínek prohlubovat a žít, tomu nemohou zabránit žádná opatření. Tento čas je tedy pro nás výzvou: Dělat věci jinak, tak aby moje víra nezakrněla, ale rostla. A jednat nově vždycky něco stojí. Doposud to ve větší míře záleželo na pastýři, jaké krmivo mi přinesl. Nyní, pokud nebudu hledat zelené pastviny, tak budu skomírat a mohu zemřít. Zakouším tedy, že mám odpovědnost za svůj duchovní život a dokonce za duchovní život těch, kteří jsou mi svěřeni v mé rodině. Ne jen kněz nebo pan farář i já, třeba jako laik. Proto potřebuji žít s Ježíšem, aby nejprve mi ukázal novou cestu, abych mohl svědčit o tom dále.
Docela nedávno jsem se setkal s věřící osobou nekatolického vyznání. Ten člověk, křesťan mě zaskočil intenzitou žitého vztahu s Ježíšem. Napadla mě v té chvíli slova údivu Pana Ježíše nad vírou setníka, pohana: „Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho.“ (Mt 8,10) Žasl jsem. Hluboká víra v Krista i bez účasti na svátostech, dovedla tuto osobu k tak intenzívnímu vztahu s Ježíšem. Věřím, že Pán dokončí dílo, které v tom člověku započal.
Jak je dobře, že teď toužíme a že naše touha roste i spolu s pocitem spoluzodpovědnosti za víru.
Právě mě s úsměvem napadá. Co si tak asi nyní může říkat Pán Ježíš: „Teď se konečně dostanu k nim domů, protože oni sami po tom tak touží. Předtím mě mnozí často nechali v kostele a domů se vrátili už osamoceni. Už tak dávno jsem si přál, aby po mně prahli tak jako dnes. Chci slyšet hlas jejich touhy a chci ho vyslyšet, možná trochu jinak než si to představují, ale chci, aby věděli, že už dávno jsem s nimi. Že si toho jenom nevšimli.“
Svatý otec nás krásně poučuje a povzbuzuje, jak si máme počínat v čase, kdy nemáme přístup ke svátosti smíření. Jsou to slova z jeho nedávného kázání:
Mnozí mi říkají: „Otče, kde mohu najít kněze zpovědníka? Vždyť nemohu vycházet z domu.“ Udělejte to, co říká katechismus Je to velmi jasné: když nemáte možnost jít za knězem a vyzpovídat se, mluvte s Bohem: On je váš Otec! Z celého srdce jej proste za odpuštění, vyslovte předním svou lítost. Slibte mu „Jak to bude možné, později se vyzpovídám, ale odpusť mi prosím, už nyní.“ a okamžitě obdržíte opět Boží milost. Jak nás učí katechismus: Sami můžete obdržet Boží odpuštění, nemáte-li možnost setkat se s knězem. Dobře prožitý úkon lítosti, a naše duše se znovu stane bílou jako sníh.
Podobně jako papež František doporučuje „zpověď touhy,“ víme, že i sv. přijímání můžeme přijímat duchovně, pokud ho nemůžeme přijmout fyzicky.
Věřme, že právě zachování všech nařízení pomůže, aby se život mohl vrátit zase do normálu co nejdříve. My se zatím připravíme a pak naše setkání s Kristem ve svátostech budeme prožívat srdcem jako nikdy. Už nám nikdy nezevšední. Jak úžasná šance.
Situace se podobá situacím na misiích, kde se kněz k věřícím dostane často až za více měsíců a lidé přesto aktivně žijí svou víru. Jsme ve spojení přes internet. Je to veliký dar, i když to stále má své nedostatky a ne vždy je vše v pořádku. Chtěl bych také říci, že v nezbytných situacích, kdy to bude opravdu vážné a oprávněné, jsme my kněží k dispozici a po individuální, nejlépe telefonické domluvě, za dodržování hygienických předpisů posloužíme.
Těm, kteří špatně prožívají tuto náročnou situaci a potřebovali by duchovní oporu, také nabízíme možnost modlitby přes telefon. Nejlépe, když se s knězem přímo domluvíte.
Na závěr čím bych Vás povzbudil. Nemohu říci: „Jsem s vámi!“ To by byl jistý klam, a co by vám to bylo platné, i kdyby to byla pravda. Ale o čem vás mohu ubezpečit! Ježíš je s vámi, s námi, on přece řekl: Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa! (Mt 28,20)
Všem vám děkuji za modlitby a společenství i na dálku. Ubezpečujeme vás o našich modlitbách.
Žehná vám váš duchovní otec P. Jan s ostatními kněžími na faře